Bohatou úrodu ovoce letos hlásí čeští zahrádkáři. Plodů nasbírali více než loni. A to se projevilo i v pálenicích. Kvůli velkému množství ovoce například zahájil sezónu o něco dříve lihovar ve Velké Polomi. A i další pálenice nestíhají ovoce zpracovávat.

Jaderná elektrárna Dukovany má nově místa a zákoutí, která by lidé zrovna v tamním areálu nečekali: Hned vedle reaktorů a chladicích věží si její pracovníci založili bylinkovou zahrádku. A má úspěch.

Čeští vědci se podíleli na rozluštění genetického kódu pšenice. Tento přelomový objev zásadním způsobem pomůže např. při šlechtění odolnějších odrůd. 200členný mezinárodní tým pracoval na výzkumu 13 let. Jeho poznatky teď publikoval i prestižní časopis Science. 

Sklizeň základních obilovin podle prvních odhadů letos poklesne o víc než 8 % oproti loňsku. Úroda řepky je ale naopak vyšší. 

Na Ostravsku a Karvinsku v těchto dnech vrcholí řada rekultivačních projektů. V Ostravské části nová ves například pracovníci dokončují obnovu tamních rybníků. Ty poškodily poklesy způsobené dřívější těžbou na Dole Jan Šverma. Za posledních deset let bylo do úprav území poškozeného těžbou investováno několik set milionů korun. 

Začala olomoucká letní Flora. Mezinárodní výstava nese název Rozkvetlá léta a nabízí záplavu pestrobarevných květů i přehlídku současných zahradnických trendů. Tradiční výstavní akce slaví letos 60. narozeniny. Tři brněnští zahradní architekti ji připravovali rok.

Senát podpořil unijní zákaz plastových výrobků na jedno použití, které lze nahradit cenově přijatelnými produkty z jiných materiálů. 

Společnost Suez chce začít v Ostravě stavět novou spalovnu nebezpečných odpadů. Ta by měla stát v části Mariánské Hory, kde už tato firma jednu spalovnu provozuje. Zařízení by už za dva roky mohlo zpracovat až 20 tisíc tun nebezpečného odpadu. Firma už se záměrem seznámila okolní obce, město, kraj i jednotlivé obvody. 

Z Vratimova začali odvážet kaly. V blízkosti nepovolené skládky nebezpečného odpadu museli místní žít téměř osm let. Halda zapáchala a unikaly z ní ropné látky. Její původní majitelé se k ní ale nehlásí, firmy, které sem materiál přivezly už neexistují. Sanaci území tak zaplatí stát a z části Moravskoslezský kraj.

Do zemědělské krajiny v Česku se vracejí tůně nebo remízky. V Hlučíně-Darkovičkách začali myslivci vysazovat biopásy s prosem, pohankou a bylinami. Jejich zásluhou se v polích udrží hmyz, ptáci i větší zvířata a krajina taky líp odolává suchu i přívalovým dešťům. 

Pokud do nich člověk nezasahuje, prospívá jim to ze všeho nejvíc. Takových území je v České republice momentálně deset. 

Lesní Honitbu roku - tedy významné ocenění za aktivity v oblasti ochrany přírody - letos získala Mendelova Univerzita v Brně. V jejím Masarykově lese, který se táhne od Brna až k Blansku, jsou vůbec nejlepší podmínky pro volně žijící zvěř v Česku.

Živý vstup redaktora redaktora. 

Nejodolnější a chuťově nejlepší meruňky se už desítky let pokoušejí vyšlechtit odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. 

Tradiční zákaz vstupu do lesů kvůli sběru borůvek totiž tento rok správci národního parku nevyhlásí. V minulých letech platil od konce července do poloviny září.

Zádržná jezírka, důsledné zaorávání organického materiálu a jetel - to jsou osvědčené zkušenosti a recepty zemědělců z Dačicka. 

Chladné a deštivé počasí končí. Podle meteorologů by se teploty ke třiceti stupňům měly vrátit už zítra. Kvalita vody v přírodních koupalištích v Moravskoslezském kraji je na začátku prázdnin většinou dobrá. 

Rozkvetly levandule na několika-hektarovém poli u Staroviček na Břeclavsku. Letos díky horkému počasí s dvou-týdenním předstihem. Farmáři právě začínají s jejím sběrem. Hotovo budou mít zhruba za měsíc, práce se pak přesunou do dílen. 

Před třiceti lety vznikla mykologická rezervace Luční – byla první v tehdejším Československu. Nachází se poblíž Turovce na Táborsku a roste v ní přes 500 druhů hub. 

Až 300 kusů munice na jednom hektaru nacházeli pyrotechnici během třetí etapy sanace Bořího lesa na Břeclavsku.

Studánkou Vysočiny v roce 2018 je pramen u Antonínova Dolu. 

Místo kelímků sklenice a konec brček. Ministerstvo životního prostředí podepsalo první dohody s firmami, které se zavázaly, že omezí jednorázové plasty. 

Mezi jihomoravskými vinaři roste zájem o odrůdy odolné proti houbovým chorobám. Plocha vinic s takto vyšlechtěnou révou už přesáhla 500 hektarů, víc než polovina je osázená odrůdou Hibernal. Odborníci takové víno šlechtí i 15 let.

Jedenáct vodárenských provozů na Vysočině a jižní Moravě dnes do svých areálů pustilo veřejnost. Lidé se mohli podívat, co všechno je potřeba pro to, aby byla voda opět pitná. Na jižní Moravě průměrně jedna osoba spotřebuje 93 litrů vody denně.

Šlapanice u Brna získaly dotaci přes 173 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí na sanaci ekologické zátěže v bývalém průmyslovém areálu v centru města. 

Na jižní Moravě začala sklizeň meruněk. Rané odrůdy letos díky teplým jarním dnům uzrály dřív. Úroda ale bude podle sadařů spíš podprůměrná, někde průměrná. 

Maximálně snížit spotřebu energií a zbytek pokrýt třeba ze slunce nebo větru. To je princip takzvaných energeticky nulových domů. 

Po třech letech se zemědělcům vyhnuly jarní mrazíky. A jak už zaznělo, jaro je naopak extrémně teplé. Většina ovoce tak dozrává dřív. Třešně sklízejí sadaři už teď, meruňky začnou příští týden. 

V Dolní Lutyni na Karvinsku se staví obří skleníky, kde se budou pěstovat rajčata a okurky. Na více než 11 hektarech chce česká firma ročně sklidit až 3 tis. tun. Podobní pěstitelé zeleniny na Prostějovsku měli problém se světelným znečišťováním a lidé v okolí si stěžovali. 

Děti v ZŠ Plavy se chodí učit na místní farmu, na louku a vytvořily si i lesní učebnu. 

Podporují i projekty, jejichž cílem je nabídnout alternativu k tradiční turistice. 

Houbařská sezona už začala - letos o tři týdny dřív, než je obvyklé: Především díky vydatným dešťům minulých dní.

Třeba u jahod nebo třešní jsou to zhruba dva týdny. Podle řady pěstitelů je úroda dobrá, nepoškozená mrazy. 

Začíná sklizeň třešní - letos zhruba o dva týdny dřív než obvyklé.

Magda, Denisa a Lucie - tři nová jezera v Antarktidě. Objevili je čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. 

Zařízení za více než miliardu. V Karviné připravují stavbu speciálního kotle pro výrobu tepla a elektřiny. Spalovat bude nejen uhlí, ale i biomasu a hlavně speciální granulát z vytříděného odpadu. Havířov a Karviná tak částečně vyřeší problém se skládkováním, které má v aktuální formě skončit do roku 2024. 

Na jahodových plantážích na jihu Moravy začal samosběr. Milovníci jahod letos vyrazili mezi řádky červených šťavnatých plodů o 2 týdny dřív než loni. Podle pěstitelů je to díky nezvykle teplému dubnu. 

Jahody pěstované ve fóliovnících podle návodu ze Skotska začali sklízet farmáři v Polabí. 

S obnovou větrolamů začaly na jižní Moravě Lesy České republiky. Jde o stromy, které mají chránit půdu před erozí. Lesníci letos vysadí jedenáct hektarů nových. Vyjde je to na dvanáct a půl milionu korun. 

Produkce květin v Česku pokořila nový rekord. Vloni tržby vzrostly na dvě a čtvrt miliardy korun. Meziročně je to víc o 4 procenta. 

Na 300 dobrovolníků, hlavně dětí se zapojilo do jarního úklidu Krkonoš. 

Ministerstvo zemědělství dnes začalo přijímat žádosti vesnic z celého Česka, které chtějí bojovat se suchem.

Česko má nejstarší dosud objevenou suchozemskou rostlinu – nalezli ji vědci z Národního muzea. Fosilie je stará 432 milionů let. 

Na nový systém třídění odpadu přecházejí v Ludgeřovicích u Ostravy. U všech rodinných domů nově stojí kontejnery na plast i papír. Firma, která má na starost likvidaci odpadu, věří, že objem směsného odpadu klesne zhruba o polovinu. 

Ekologické palivo začala vyrábět z pilin a dalšího dřevního odpadu pila ve Ždírci nad Doubravou. 

Kvetou tam rostliny i dobré sousedské vztahy. Obliba komunitních zahrad roste. 

Masa i mléka čeští farmáři letos produkují víc než před rokem. Vyplývá to z aktuálních dat statistiků.

Pěstování zeleniny bez hlíny a po celý rok. Stále větší oblibě se těší takzvaná hydroponie. Třeba ve sklenících u Velkých Němčic už sklízejí úrodu - denně sesbírají šest tun rajčat. O opylení rostlin se tam starají čmeláci. 

Jak a proč pěstovat rostliny třeba i v centru metropole nebo na střechách škol. 

Zhruba sedmdesátkou tůní, jezer a řek provedou diváky v následujících týdnech tvůrci nového přírodovědného cyklu České televize s názvem Magické hlubiny. Svět pod hladinou v Česku zatím nikdo tak podrobně na kameru nezaznamenal.

Výzkum Žofínského pralesa v Novohradských horách poslouží vědcům z NASA. Za pomocí českých expertů chtějí zpřesnit měření lesů z družic.

Liberečtí strážníci se připojili k celostátní akci a celý den uklízí město od odhozených injekčních stříkaček a dalšího infekníčního materiálu po narkomanech. 

Traktory, kombajny a další technika zaplnily brněnské Výstaviště. Na TechAgro - jeden ze tří největších zemědělských veletrhů v Evropě - přijelo přes 700 vystavovatelů ze 37ti zemí. A je tam i naše redaktorka Veronika Kynčlová.

Dnes začal v Kraji Vysočina 10. ročník úklidu prostranství kolem silnic a řek s názvem Čistá Vysočina. Jako první se dnes do akce zapojili školáci v obci Litohoř nedaleko Moravských Budějovic. 

Ukliďme Česko. Výzva, která chce letos oslovit aspoň sto tisíc lidí. Po celém Česku se přihlásili ke každoroční akci, která má udělat pořádek v přírodě i v ulicích. 

Kdo více znečišťuje ovzduší a kdo komu za hranice posílá více prachu. Dlouholetý spor Česka a Polska o původu smogu mají pomoci rozklíčovat speciální měření odborníků z obou zemí. Na unikátních měřících stanicích začali sledovat směry větrů, prach a škodliviny. Data budou sbírat 3 roky. 

V Česku je stále víc semínkoven, tedy míst, kde si lidé mohou půjčit nebo vyměnit osivo. Nápad, který přišel před 3 lety z Francie, se ujal. V tuzemsku jich je teď víc než 60. 

Počet domácností, které si pořizují takzvanou domovní čistírnu odpadních vod, na Blanensku každoročně roste. Loni evidoval tamní vodoprávní úřad nejvíc žádostí v Bukovině a Lipovci. 

Nástup jara potvrzen. V Lačnově na Valašsku rozkvetly tisíce šafránů. Vzácné květiny jsou velmi citlivé na čistotu životního prostředí, malá vesnice stranou veškerého ruchu je pro ně ideální. 

S původním nápadem přišli před devadesáti lety Harrachové, kteří nechali vysadit desítku, coby připomínku desátého výročí. Teď lesníci připravují terén pro další nulu. 

A k vidění už jsou i typicky jarní podívané. V Rakoveckém údolí kvetou trsy bledulí. A do fialova se už pomalu barví koniklecová louka nad Brnem. Přesně před čtyřiceti lety se Kamenný vrch stal přírodní rezervací. 

Olomoucká Pevnost poznání má novou expozici. Jmenuje se Hledání kódu života a ukazuje, jak probíhá výzkum genetiky rostlin. Právě ten proslavil olomoucké vědce po celém světě. Jako jediní dokáží třídit rostlinné chromozomy. Návštěvníci expozice mohou fascinující proces sledovat díky unikátním mikroskopům.

Bezzásahové území známé především ze šumavského parku, pojme asi 140 hektarů lesa v oblasti Čerchova na Domažlicku. Zásah člověka tu nebude možný deset let. Na nejvyšší ochraně lesa se dohodla Agentura ochrany přírody s domažlickou radnicí.

Obce by mohly získat pravomoc zakázat na svém území používání různých paliv, ale jen v nejstarších kotlích první a druhé třídy. 

Ta už roky leží ukrytá ve starém odvalu. Pod hromadou kamení se nachází nebezpečný odpad, který může ohrozit okolní prostředí i Jizerský potok. 

Plzeňské Techmánia science centrum otevřelo novou interaktivní výstavu. Všechny exponáty jsou věnované vodě, mořím a oceánům. A to pro návštěvníky bez rozdílu věku.

Snížení emisí síry, dusíku, tuhých znečišťujících látek nebo oxidu uhličitého. Přinese je investice za 138 milionů korun. Zmodernizována za ně bude teplárna v centru Ostravy, která dodává energie pro velké průmyslové podniky a část Vítkovic. Meteorologové dnes krátce po poledni po šesti dnech zrušili smogovou regulaci, kterou 2. března vyhlásili pro oblast Ostravska, Karvinska a Frýdecko-Místecka.

Mimořádnou podívanou nabízí návštěvníkům Terčino údolí u Nových hradů v jižních Čechách. Silný mráz proměnil vodopád v přírodním parku v nádherný ledopád. Místním lidem a turistům připomíná ledové království.

V MS kraji dál trvá smogová situace. Vedení města se i proto dnes sešlo se zástupci ČHMÚ, aby porovnali data o znečištění za poslední rok. Mluvili také o možnostech jak ovzduší ve městě zlepšit. Zaměřili se hlavně na dopravu.

Chytrými telefony proti nepořádku. Na odpadkových koších v Krnově se nově objevily samolepky s nápisem „Jsem plný? Označ mě!“, QR kódem a odkazem na aplikaci Zero Waste City. Jejím prostřednictvím mohou obyvatelé upozornit technické služby na přeplněné nádoby na odpad. 

Největší český výrobce balených nápojů uvažuje o zavedení záloh na plastové láhve. Karlovarské minerální vody tím chtějí docílit ještě větší recyklace. Systém úspěšně funguje v některých evropských zemích.

Na vybraných místech po celé zemi je možné spatřit stromolezce, kteří v korunách trhají stovky kilogramů šišek smrků, modřínů či borovic.

Kaly z ostravských lagun zmizí z Vratimova nejpozději do konce roku. Jejich likvidaci nakonec zaplatí kraj. Odstranění nechtěného materiálu, který místní obyvatele obtěžuje už několik let, bude stát téměř 40 mil. Kč.

Loňský schodek agrárního obchodu s cizinou byl nejvyšší za posledních šest let. 

Až na čtyřnásobek by se měl zvýšit poplatek za ukládání odpadu na skládkách - než tato možnost úplně skončí. Proti zdražení je část samospráv, nesouhlasí ani odpadové firmy. 

Květná zahrada v Kroměříži je zachráněná pro další generace. Zahradníci potvrdili, že po rekonstrukci před čtyřmi lety se ujala většina nových stromů a tím zůstala uchráněna jedinečná architektura francouzské zahrady. 

Žďárské vrchy získávají novou tvář. Třetím rokem pokračuje projekt odlesňování vrcholů, který by měl turistům umožnit neobvyklé výhledy.

Speciální stromový tomograf - je přístroj, který pomocí ultrazvuku přesně určí, jak je strom zdravý, a jestli nehrozí, že se vyvrátí nebo že na někoho spadne jeho větev. 

Po roce 2024 už se tu odpad ukládat nebude. 

V Olomouci začal fungovat varovný meteorologický systém. Vytvořili jej experti z Univerzity Palackého v Olomouci a dokáže upozornit třeba na extrémní srážky, silný vítr nebo smog. V případě nebezpečí tak může magistrát včas informovat obyvatele prostřednictvím rozhlasu nebo na webových stránkách. V Česku zatím nic podobného není.

Česko se řadí k nejpečlivějším zemím Unie v třídění plastů. 7 z 10 PET lahví od nápojů končí ve žlutých kontejnerech a dál se zpracovávají. 

Botanická zahrada představila plány pro rok 2018 a také parfém, který vznikl přímo ve skleníku Fata Morgana. 

A obnova parku a lesoparku se rozběhla taky na hradě Pernštejně. Péče tu scházela víc než 50 let

Liberecký kraj pokračuje v odstraňování starých ekologických zátěží: Po nelegální skládce v Arnolticích předloni a nebezpečných odpadech v Pěnčíně na Jablonecku loni přijdou v tomto roce na řadu barely s karcinogenními oleji v Dubé na Českolipsku. 

Teploty nad bodem mrazu, velké množství srážek - ideální podmínky, ze kterých se radují náruživí houbaři. 

Letošní silvestr bude v šumavském národním parku poprvé bez ohňostrojů - to podle novely zákona o ochraně přírody, která platí od června.

Do sedmi let zákaz skládkování. Většina odpadů by se měla třídit a recyklovat. Jenže české domácnosti se to teprve učí.

V odpadkových koších na komunální odpad končí spousta bioodpadu, který se může ještě dál vytřídit. Až o sedmdesát procent se tak dá snížit hmotnost odpadu - téma, kterým se v uplynulém půl roce zabývali studenti a učitelé z fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy Báňské. Chtějí motivovat i další školy a firmy, aby bioodpad třídili. 

Nový systém svozu tříděného odpadu dnes poprvé vyzkoušely Vedrovice na Znojemsku. 

Nejen nad Karvinou by mohl být čistší vzduch. Tamní teplárna dokončila ekologizaci provozu - i s přípravami probíhala od roku 2011. Technologie z padesátých let se tak přizpůsobila přísnějším podmínkám. 

Vyšlechtit banány odolné vůči nemocem a škůdcům - cíl, na kterém se podílí i tým českých vědců. Pro rozvojové země představuje toto ovoce zásadní zdroj potravy. Strom je ale náchylný k chorobám.

Letošním vítězem soutěže o Park roku a nejkrásnějším parkem v Česku jsou Jiráskovy sady v Litoměřicích.

Zákaz vjezdu do hlavního města. Praha zpřesňuje plán, jak ve dnech nejhoršího znečištění ulevit ovzduší. Nový návrh počítá s tím, že by do metropole nemohla nákladní auta a také polovina osobních. U nich by rozhodovalo číslo na registrační značce. 

Nové příměsi do paliv mají snížit emise oxidu uhličitého a uvolnit zemědělskou půdu. Nově se teď zkouší i jehličí. Chemicky ho upravují ve Finsku. Do Česka se vozí už jako vosk. 

Města v celé republice se připravují na velké změny ve svozu odpadu. Podle novely MŽP ČR by do roku 2024 měl zcela skončit svoz nevytříděného komunálního odpadu na skládky. Místo toho se budou odpadky recyklovat a spalovat. Jak naložit s odpady, dnes spolu v rámci podpisu memoranda o spolupráci s firmou Veolia, řešila města Havířov a Karviná.

Na ochranu životního prostředí dostane z Evropské unie více než 135 milionů korun. 

Živě Kamil Prokeš, vedoucí odd. laguny, Diamo, s. p.

V Brně přibudou desítky kilometrů nové kanalizace a dvě retenční nádrže. Mají pomoct udržet čistší řeky a zamezit znečištění spodních vod. Jedna z retenčních nádrží má vzniknout u královopolského nákupního centra v oblasti Červený mlýn. 

Začala generální rekonstrukce bezpečnostních přelivů mezi Lednickými rybníky na Břeclavsku. Nová část hráze má v budoucnu pomoct třeba při velké vodě. Ochránci přírody navíc budou díky modernějšímu mechanismu schopni regulovat výšku hladiny tak, aby vyhovovala vzácným druhům ptáků. 

Ústav experimentální botaniky otevřel ve Střížovicích na severu Čech zmodernizovanou stanici pro šlechtění jablečných odrůd odolných vůči houbovým chorobám. 

V ulicích - den po dni střídavě - jen auta se sudou, nebo lichou registrační značkou: Opatření známé z některých světových velkoměst zvažuje pro smogové situace i Praha. 

Mimořádné místo s mimořádným posláním - Bílý Kříž v Beskydech. Právě tam vědci už 20 let zkoumají globální změny klimatu a jejich vliv na přírodu. 

Ty sledují hladinu spodních vod na Frýdlantsku. Důvodem je plánované rozšíření těžby hnědého uhlí v polském Turówě.

Vláda dnes rozhodla, že farmářům postiženým mrazem nebo suchem rozdělí skoro dvě a čtvrt miliardy korun. Peníze vezme z rozpočtu na příští rok.

Letos se čeká velmi dobrá úroda. I přes letní sucha hlásí největší pěstitelé z Vysočiny nadprůměrné výnosy. I ceny mají být díky tomu nižší než v předchozích letech. 

K omezení přesunu znečišťujících látek v ovzduší by měla pomoci i společná měření České republiky a Polska. Na projektu spolupracuje Vysoká škola Báňská, polský Institut meteorologie a vodního hospodářství a Bezpečnostně technologický klastr. Společný projekt představili v Horní Suché.

Městská hromadná doprava ve Valašském Meziříčí je ode dneška zdarma. Pro všechny, bez výjimky. Radnice tak zkouší ulevit městu sužovaném velmi silnou dopravou a taky špatným ovzduším. 

Více než sto černých staveb už zmizelo z břehů Orlické přehrady. Odstraněny byly přístavby, kůlny, rybářské přístřešky nebo na břehu odstavená plavidla neschopná provozu. 

Města na Severní Moravě rekonstruují za desítky milionů korun rekreační zóny vybudované v šedesátých či sedmdesátých letech. Jinde nyní plánují vznik zcela nových oddychových zón. Například v Bohumíně by v příštích pěti letech měl na zelené louce vzniknout nový lesopark, včetně vodních ploch a umělých návrší. Kromě rekreační funkce by tyto areály měly přispívat i k lepšímu ovzduší.

Hydrobiologové z Akademie věd v Českých Budějovicích mapují největší vodní nádrž v zemi - Lipno. Dvanáct dnů a nocí za pomoci lodi s nejmodernějším vybavením zkoumají populaci ryb - hlavně kvůli candátovi. 

Peníze zamíří hlavně do oprav silnic, rozvoje turismu nebo podpory zaměstnanosti v regionech. Žádosti o dotace začne Ministerstvo životního prostředí přijímat prvního září.

Na českobudějovickém Výstavišti dnes začal 44. ročník mezinárodního agrosalonu Země Živitelka. Veletrh tak jako každý rok představuje novinky v zemědělské technice, chovu hospodářských zvířat nebo produkce potravin. A jako každý rok přiláká tisíce návštěvníků. 

Občané Krnova předali v loňském roce k vytřídění 1162 tun tříděných odpadů. Vydělali tak svému městu téměř dva a půl milionu korun. Tyto prostředky město čerpá od společnosti EKO-KOM jako odměnu za zajištění míst zpětného odběru, jejich obsluhu, třídění na třídicí lince a za zajištění využití odpadů z obalů.

Zastavit se při procházce lesem u studánky a napít se. 

Dobrá úroda a stejná cena jako loni. Tak by to mělo letos i přes sucho a vysoké teploty vypadat s bramborami. Spotřebitelé se mohou navíc těšit také na výbornou kvalitu brambor. 

32 milionů korun. Tolik bude stát likvidace skládky ropných kalů ve Vratimově. Peníze na ni našlo ministerstvo životního prostředí, které zaplatí osmdesát procent celé částky. Zbytek dofinancuje ze svého rozpočtu kraj. Palivo pochází z lagun bývalé ostravské chemičky Ostramo. Nebezpečná halda leží už 7 let v areálu bývalých papíren téměř v centru města. Firmy, které ji tam přivezly, se k ní ale nehlásí.

Už 41 let ornitologové kroužkují ptactvo kolem rybníka Řeřabinec nedaleko Písku: Za tu dobu tam zaznamenali 107 různých druhů ptáků a okroužkovali jich víc než 35 tisíc.

Vzácným rostlinám a živočichům v pískovnách pomáhá lidské dupání. Biologové sem proto turisty lákají na schránky ukryté v zemi. Spojení takzvaného geocachingu a ochrany přírody je originální metodou.

Česko bude investovat desítky miliard korun do opatření proti suchu. Vláda schválila koncepci, která počítá s výstavbou přehrad i nových vodovodů a také s dalším využíváním dešťové vody. 

Jednou takovou je i ta v Pěnčíně, kde leží odpady od devadesátých let. Obsahují i oleje, které zamořují půdu.

Méně věcí vyhazovat, více opravovat. Evropský parlament vyzývá jednotlivé členské státy Unie, aby podpořily delší životnost zboží, především domácích elektrospotřebičů. 

Nová rodinná zábava, která je populární především v zahraničí, dorazila i do České republiky. Na pětadvaceti místech vznikla kukuřičná bludiště. To největší - o rozloze dvou hektarů - leží nedaleko zoologické zahrady v Brně. Kromě bloudění nabízí taky spoustu her.

Svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje. To je podtitul výstavy Tajemná Indonésie, která odstartovala ve Velkém světě techniky v ostravských Dolních Vítkovicích a k vidění bude celé léto. Autoři v čele s cestovatelem Rudolfem Švaříčkem v ní návštěvníky zavedou do oblasti rozkládající se na 17 tisících ostrovech vč. Nové Guiney.

Nové odrůdy růží z celé Evropy jsou k vidění v soutěžním rozariu v Hradci Králové. Odborníci hodnotí spektrum jejich vlastností. 

Na poplatcích za odpad se dá ušetřit i díky třídění. V Prostřední Bečvě na Vsetínsku zavedli novinku, která to umožní - Evidenční systém odpadů. První čtvrtletí letošního roku ukázalo, že starostův nápad funguje. Ušetří díky němu obec i její obyvatelé. 

Specializovaná firma začala v Ostravě-Vítkovicích s tzv. mikro-injektáží kaštanů. Chemické ošetření má stromy chránit proti parazitům, zejména pak proti hojně rozšířené klíněnce jírovcové. Novou metodu ošetření proti škůdcům loni poprvé vyzkoušela další města v MS kraji, jako třeba Český Těšín nebo Třinec.

Inspektoři České inspekce životního prostředí vloni udělili jen na severu Moravy a ve Slezsku pokuty převyšující 10 milionů korun. Nedostatky odhalili ve více než 300 případech. Zaměřovali se hlavně na skládky a také na největší znečišťovatele ovzduší v kraji.

Stát usiluje o plošné ekologické nakládání s odpadními vodami. Malým a odlehlým obcím proto nabízí dotace na pořízení domovních čistíren pro tamní obyvatele. Po splnění předepsaných podmínek mohou lidé získat příspěvek od 100 do 240 tisíc korun - jeho výše se odvíjí od počtu lidí připojených na čistírnu. K dispozici je celkem 100 milionů korun.

Dešťovou vodu už teď využívá taky víc než 400 škol napříč republikou. Jsou členy mezinárodního programu Ekoškola. Konkrétními kroky tak snižují dopad vlastního provozu na životní prostředí a šetří.

Znečištěná a zapáchající voda, ujíždějící svahy nebo přemnožené sinice. To všechno způsobují metrové nánosy bahna v řadě rybníků na jižní Moravě. Některé obce čistí vodní nádrže teď pomocí sacích bagrů, některé pak zmrzlé sedimenty přímo ze dna odtěžily přes zimu. 

I přes velkou administrativní náročnost většinou využijí možnost úspory. Právě teď si mohou o vratku spotřební daně z nafty žádat i podniky s živočišnou výrobou. Doposud to byli pouze rostlináři. 

Automobilová doprava na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě dnes uvolnila prostor ekologickým projektům a prezentacím určeným široké veřejnosti. Konaly se zde oslavy Dne Země, svátku, který se v řadě zemí celého světa slaví už bezmála půl století. Akci uspořádalo volnočasové centrum Korunka ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy a dalšími subjekty.

Na nich chce vytvořit prostředí především pro hnízdění tetřívka obecného. Ten patří mezi ohrožené druhy. Zároveň dochází i k obnově původních vřesovišť. 

22. duben každoročně ve jménu ochrany životního prostředí. Klíčové spojení EarthDay – v češtině Den Země – bylo dnes nejsdílenějším ze všech třeba na Twitteru. I jen takto symbolicky prostřednictvím fotografií a videí ho slavily statisíce lidí. 

Přes 60 milionů korun uvolnilo ministerstvo pro místní rozvoj na obnovu obcí, které loni zasáhly živelní pohromy. Peníze míří do čtyř desítek obcí, hlavně na Zlínsku a v jižních Čechách.

Velkou odezvu u měst a obcí má dotační program Ministerstva zemědělství na obnovu a výstavbu rybníků - v zájmu zadržování vody v krajině

Na mnoha místech v republice mizely zásluhou dobrovolníků tuny odpadků a černé skládky pod rukama dobrovolníků. 

Velká proměna čeká Arboretum v Novém Dvoře u Opavy. Za rekordní dotace ve výši 118 milionů korun tam v nejbližších letech plánují postavit skleník s vodopádem a obnova čeká i další části areálu. Ten ročně navštíví až 40 tisíc lidí. Plánovaná nová expozice nabídne větší veřejně přístupné prostory i lepší podmínky pro pěstované rostliny.

Vysloužilou vojenskou techniku využili na Znojemsku neobvykle k ochraně přírody. Projekt organizace Beleco má za cíl obnovit a zachovat vzácné druhy rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují neustálé narušování terénu. Bojová vozidla pomáhají kypřit půdu a strahávat starou vegetaci.

Po zimní přestávce dnes ve Frýdku-Místku odstartoval svoz hnědých popelnic s bioodpadem ze zahrad rodinných domů. Kontejnery i jejich svoz město lidem poskytuje zdarma. Podobný systém funguje i v dalších městech MS kraje. I díky němu průběžně roste množství vytříděného bioodpadu, který se dál zpracovává. 

Zemědělci i pěstitelé se snaží vyzrát na sucho. Třeba v hospodářském družstvu v Dětkovicích na Prostějovsku vybudovali nový zavlažovací systém. V loňském roce tam kvůli extrémnímu suchu přišli až o šedesát procent sklizně. Projekty ministerstva zemědělství, které by měly pomoci zmírnit dopady sucha, dnes v Olomouci představil ministr Richard Brabec.

Čtvrtý ročník úklidové akce My pro vodu – voda pro nás začal u Dyje ve Staré Břeclavi. Stovky metrů kolem řeky tam vyčistili žáci místní základní školy. Na dalších místech se bude pracovat ještě tři týdny. Osmého dubna pak na akci naváže celorepublikový projekt ukliďme svět, ukliďme česko.

Na zítřek připadá Světový den vody. Už dnes přitom opavská Čistírna odpadních vod představila novinku. Za 51 milionů tam modernizovali oddělení kalového hospodářství. Mohou díky tomu mimo jiné vyrábět více bioplynu, který čistírně umožňuje využívat vlastní elektřinu a teplo. 

Už skoro třicet let šlechtí v Mušlově u Mikulova osiva rostlin. Semena pak vyvážejí nejen k tuzemským zahrádkářům, ale i do zahraničí. V posledních letech roste zájem hlavně o rajčata a papriky. Než se ale semena dostanou na pulty obchodů, musí projít čištěním i různými testy.

V České republice chybí mladí zemědělci, hlavně zootechnici, agronomové, ale třeba i traktoristi.

Nedotčená příroda - bez zásahu člověka, ponechaná vlastnímu osudu. Ochránci přírody nově přikoupili 5 hektarů, celkem už mají 35 hektarů v lokalitě Ščúrnica u Valašských Klobouk na Zlínsku. Díky dárcům tak získali tradiční valašský les stejně jako mokřady. 

Nový postřik proti cizopasnému jmelí na stromech začali testovat ve Vsetíně. Tato metoda má být účinnější a přitom levnější než klasické ořezávání větví. 

Českým zemědělcům loni stoupl zisk o 2 miliardy 700 milionů korun – vydělali téměř 12 miliard. Víc se vyplatilo pěstování rostlin než chov zvířat. K zisku přispěly také dotace, vyplacené ještě za rok předchozí.

Obyvatelé prvních víc než dvou set bytových domů v centru Brna můžou od soboty třídit odpad přímo doma.

Českému zemědělství se vloni dařilo. Produkce v tomto odvětví dosáhla skoro 130ti miliard korun, to je o skoro 2 procenta víc, než v roce 2015.

Města v celé republice čekají v následujících letech velké změny ve svozu odpadu. Podle novely MŽP by do roku 2024 měl zcela skončit svoz komunálního odpadu na skládky. Místo toho se budou odpadky recyklovat a spalovat. Města se tak připravují i na zvýšené náklady spojené s likvidací.

V Olomouci vzniká první biologická aplikační laboratoř v Česku. Propojí práci vědců a šlechtitelů zemědělských plodin. Ukáže novinky ve výzkumu a nové metody, které je možné používat při kultivování odolnějších odrůd.

Meteorologové na většině území odvolali smogovou situaci - po celý den ale byla na řadě míst Česka znatelná vysoká koncentrace polétavého prachu. K řešení problému mají přispět i takzvané kotlíkové dotace

Klíčem k čistšímu prostředí je tedy kromě jiného i omezení výfukových plynů. Vědci z Vysokého učení technického proto vyvíjejí nové trysky do aut, ze kterých by nečistot odcházelo výrazně míň.

Ostrava jako první v zemi zavede výhradně ekologickou veřejnou dopravu. A to od roku 2020. Z ulic zcela zmizí dosavadní dieselové autobusy. Nahradí je autobusy na stlačený zemní plyn a elektrobusy. Ty doplní ještě např. speciální trolejbusy s alternativním pohonem na baterie. Do nových vozidel DP plánuje investovat více než miliardu. Až 85 % této částky by mohly pokrýt dotace.

Na preventivní opatření proti smogu chce vláda využít peníze z Evropské unie. Po projednávání aktuálních potíží, se kterými se potýká celé Česko, to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Kabinet chce dalším takovým situacím předejít.

Originální způsob, jak motivovat lidi k třídění odpadu, našli ve Starém Hradišti u Pardubic. Čím víc obyvatelé obce vytřídí, tím míň za odpad platí. Nápad ocenila Arnika - organizace, která se zasazuje o dobré životní prostředí - a obci udělila ocenění. 

Lidé na Vysočině za poslední rok začali mnohem více třídit odpad. Přiměly je k tomu motivační programy některých měst. Třeba Jihlava a Telč dokonce rozdávaly svým obyvatelům zadarmo popelnice na tříděný odpad.

Začíná úřednický drobnohled nad topením. Na Jižní Morav a Zlínsku bude aktuální hlavně v vesnicích, které při inverzi obvykle dusí zplodiny . Za prokázané spalování plastů nebo odpadků bude v extrémním případě hrozit až 50-ti tisícová pokuta.

Na záchranu umírajících lesů v Krušných horách stát pošle 4 miliardy korun. Stromy ve velkém zabíjí parazitní houba. 

Národní parky Krkonoše, České Švýcarsko, Podyjí a Šumava čekají zřejmě změny. Novinky přinese novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou dnes schválila sněmovna. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce by se měla nejcennější území více o 

V Česku se loni vytřídilo o třetinu víc bioodpadu než rok předtím. Může za to změna zákona o odpadech, která platí od dubna loňského roku a která obcím jeho třídění nařizuje. Podle radnic je zájem mezi lidmi velký.

Svět se dohodl na omezení skleníkových plynů z chladniček a klimatizací. 

Ekologové žádají, aby se do roku 2030 aspoň půlka Šumavy stala divočinou. Pravidla pro národní parky stanoví novela zákona o ochraně přírody. Poslanci ji mají schvalovat na říjnové schůzi.

Úroda brambor bude letos proti loňsku dvojnásobná. Hlavně díky dostatečným srážkám během léta. Cena brambor se ale kvůli tomu výrazně nezmění. Pěstitelé chtějí dorovnat ztráty z loňského roku.

Polovina všeho odpadu v Česku pořád končí na skládkách - jakkoli se lidi v jeho třídění pomalu zlepšují. Což se týká i biomateriálu. 

Továrny, teplárny a elektrárny investují miliardy do ekologických zařízení. Tradiční znečišťovatelem ovzduší zůstávají automobily.

Fotopasti zachytily hned čtyři vlčí mláďata. Ochránci přírody jsou nadšení, po dvou stech letech se vlci znovu v Čechách rozmnožují.

Ty mají tři metry a jsou bez drátů. Rostliny se vinou po síti. Klasický chmel ale na nich nejde. Obrůstá víc listím než hlávkami. Vyřešit to má křížení. Nová odrůda by měla být zakrslá po anglickém chmelu a dobrá po českém. 

Hora Kněhyně je místem, kde se vyskytují vzácné šelmy - třeba rysi - a kde les má stále svou původní přirozenou podobu. Oblast hory Kněhyně patří k nejzachovalejším územím Beskyd. Zajímavé je i tamní podzemí, které zkoumají jeskyňáři. 

Do okolí padrťských rybníků chráněné krajinné oblasti Brd, se po šedesáti letech vrátil dobytek. Některá místa je totiž nutné posekat a vzhledem k nedostupným terénům a zaminovaným místům- není možné použít moderní techniku. 

Dendrologové ho objevili při náhodných odběrech vzorků u Plešného jezera v nepřístupné první zóně parku.

Skoro dvě a půl miliardy ročně. Vláda schválila peníze na opatření proti suchu. Ministerstvo zemědělství by je mělo získat ve státním rozpočtu. 

Kolik bude v Česku divočiny? Poslanci se chystají projednat a změnit novelu zákona, která upravuje pravidla pro národní parky. Například je víc otevírá turistům. 

Výjimečná akce v Brdech. Ochránci přírody tam nechali založit řízený požár, který pomůže krajině po odchodu armády. V zahraničí běžné opatření uskutečnili v Česku vůbec poprvé.

V řadě měst se blíží termín na zaplacení poplatku za komunální odpad. Poslední dva týdny zbývají třeba v Českých Budějovicích, v Uherském Hradišti nebo v Brně. Tam, díky lepšímu třídění, zaplatí někteří občané méně než loni.

V Přibicích na Brněnsku funguje už rok systém vážení komunálního odpadu. Za tu dobu se jeho množství snížilo o dvě třetiny. Obec je navíc průkopníkem v třídění. 

Až do neděle budou dobrovolníci čistit její koryto, břehy i přítoky. Akce do které se pravidelně zapojují tisíce lidí se koná už pojedenácté.

Už rok platí vyhláška ministerstva životního prostředí, podle které musejí obce od dubna do října zajistit lidem možnost třídit bioodpad. Podle kontrol České inspekce životního prostředí to na jižní Moravě dodržují. 

Vznikl přestavbou bývalé školy v Dolánkách u Turnova a je v pořadí osmým domem, který představuje chráněné krajinné oblasti u nás. Určený je hlavně rodinám s dětmi, školám a seniorům.

Dnes začala auta z areálu odvážet haldy odpadků. Do léta jich musí zmizet bezmála pět tun. 

Kouzelnou podívanou každé jaro nabízí louky v Lačnově na Zlínsku. V bohatých koloniích tam vykvétá silně ohrožený šafrán bělo-květý. Zdejší populace čítá až 35 tisíc rostlin a je nejpočetnější v Česku. 

Od roku 1993 má připomínat důležitost ochrany vody. Například Česko je bohaté na minerální prameny. Polovina z osmi stáčených minerálek u nás pramení v Karlovarském kraji.

Jeden z pozitivních dopadů letošní mírné zimy. Lidem v Moravskoslezském kraji se dýchá lépe.

Unikátní technologie začne čistit vodu téměř pro 100 000 obyvatel Karlovarského kraje. Takzvanou ultrafiltraci použijí v Česku poprvé pro tolik lidí.